FB Věrní Monarchii

Věrní Monarchii

Kdo jsme  |   Manifest  |   Proč monarchie  |   Panovník  |   Odkazy

Proč monarchie

Chceme hlavu státu, která jej bude skutečně a plnohodnotně reprezentovat. President je jen další volená funkce, lhostejno zda přímo či nepřímo. Výsledkem je, že v čele státu stojí politik, který nějakou svojí politickou kariérou již prošel. V očích lidí, v očích těch, kteří jej volili, ve svých názorech a stanoviscích, je takový člověk vždy spjat s nějakou stranou, třebaže v ní již coby president není, třebaže jí coby president nereprezentuje. Což v případě panovníka nehrozí, panovník není v žádné straně. Narozdíl od politiků za sebou při svém nástupu nemá kariéru v podobě předsednictví ve straně, vedení ministerstva neřkuli vlády jako premiér, ale vždy byl a i nadále zůstává mimo tyto stranické záležitosti.

Také narozdíl od presidenta není jeho setrvání ve funkci omezeno volebním obdobím, jeho působení v úřadu není diktováno potřebou být znovu zvolen po vypršení mandátu. Panovník prostě je. Představuje svoje názory, své vize, své projevy dle svého nejlepšího vědomí a svědomí s ohledem na dlouhodobou perspektivu státu. Svým dlouhodobým setrváním ve funkci překlenuje celou řadu vlád, které se za jeho působení mohou vystřídat, čímž představuje a svou osobností zaštiťuje jistou kontinuitu, má na očích dlouhodobější perspektivu. A i tehdy se neomezuje pouze na své osobní panování, ať již setrvá ve funkci do své smrti, nebo se odhodlá abdikovat (jako se nedávno stalo v Belgii či v Nizozemí), protože po něm tento úřad přejde do rukou dalšího člena jeho vlastní rodiny.

Péče o stát není pro panovníka jenom nějaká funkce či zaměstnání, pro panovníka je toto smysl jeho života, pro který byl vychováván a celý život připravován. Aniž by tím byly jakkoliv omezovány demokratické principy, protože zákonodárná moc leží v rukou voleného parlamentu a výkonná moc v rukou vlády. Panovník pak funguje jako záruka, jako garant a jako symbol kontinuity a stability, zatímco střídající se vlády jsou zase naopak dynamickým mechanismem odrážející okamžitou náladu lidí a reagující na okamžité potřeby státu i jeho obyvatel. Dohromady pak dynastický panovník a střídající se vlády vytvářející harmonický celek, který nesměřuje ani k ustrnutí a zkostnatění, ani k entropii a chaosu častých změn a vnitřní nestability.

Panovník je navíc symbolem státu, je jeho ztělesněním. I dnes máme spoustu symbolů představujících stát, s nimiž můžeme spojit část toho, co považujeme za vlastní identitu. Identitu občanů státu, identitu příslušníků národa. Za takové symboly nám je státní znak, státní vlajka a hymna. Za takový symbol jsou nám i korunovační klenoty. Symboly našeho státu i naší historie. V rukou panovníka se těmto symbolům dostává lidský rozměr. Panovník sám je symbolem státu. Můžeme říci totéž o našem presidentovi? Byl zvolen, aby byl sjednotitelem občanů, ale není jím. Ani jeho předchůdce jím nebyl. Panovník jím být může. Panovnická dynastie je rodina, která je zároveň symbolem státu. Můžeme to vidět při různých událostech v zahraničí, v jiných evropských monarchiích. Významné události rodinného života dynastie oslovují i ostatní lidi. Slaví je společně s panovníkem. Přibližují dynastii lidem a upevňují jejich vztah ke státu. Přetvářejí stát z úřednického byrokratického mechanismu v živoucí organismus.

Monarchie přináší státu stabilitu a kontinuitu. Monachie ztělesňuje stát, je symbolem státu s lidským rozměrem. A jako taková upevňuje i vztah lidí ke státu a sjednocuje je. V zájmu panovníka je co nejlépe pečovat o stát. Nejenom ve státním zájmu, ale i v osobním zájmu. Pečovat o odkaz svých předků, aby jej v co nejlepším stavu mohl předat svým nástupcům.





facebook.com/groups/verni.monarchii